Tento článek pojednává o fyzikální veličině a jejím měření. Další významy jsou uvedeny v článku Čas (rozcestník). Ciferník pražského orloje Kalendář pražského orloje Čas je jedna ze základních fyzikálních veličin, jíž se měří vzdálenost mezi událostmi ...
Čas měříme hodinami. Měřením času se také zabývají hlavně vědci a technici a v minulosti to byl jeden z hlavních úkolů astronomie. Čas má ovšem zásadní význam i pro běžný lidský život, který je z povahy věci časově omezen („nemám čas“), pro organizaci lidské společnosti ...
Běžné jednotky času Jednotka velikost poznámka Planckův čas ~5.4 × 10 s kvantum času Pikosekunda 10 s Nanosekunda 10 s Mikrosekunda 10 s Milisekunda 10 s Sekunda zákl. jednotka SI Minuta 60 sekund Hodina 60 minut, 3600 s Den 24 hodin, 86 400 s Týden 7 dní Měsíc 28 až 31 dní...
Sypání písku v přesýpacích hodinách se užívá k odměřování uplynulého času. O měření času se lidé pokoušejí již tisíciletí, základní myšlenku toho měření vyjádřil Aristotelés definicí, že „čas je napočítaný pohyb ve vztahu k před a po“. Čas se tedy měří ...
Čas je fyzikální veličina, která vyjadřuje dobu trvání děje. Symbol veličiny: t (angl. time, lat. tempus) Základní jednotka: sekunda, značka s (výraz vteřina lze pro označení času používat v běžném hovorovém jazyce, nikoliv v písemném projevu a ve fyzice). Další používané ...
Definice sekundy v brožuře SI, oddíl 2.1.1.3 (anglicky) Aristotelés, Fysika 219b. Se současným cesiovým standardem se dosahuje relativní přesnost měření 3, 3×10, nadějným kandidátem na přesnější měření se v současnosti jeví atomové hodiny založené na Sr, viz CAMPBELL, Gretchen ...
Staroměstský orloj (celkový pohled) Noční snímek orloje Staroměstský orloj nebo také Pražský orloj jsou středověké astronomické hodiny, souhrnně nazývané orloj, umístěné na jižní straně Staroměstské radnice v Praze, pocházející z roku 1410. Orloji, ve středu, ...
Staroměstský orloj (celkový pohled) Noční snímek orloje Staroměstský orloj nebo také Pražský orloj jsou středověké astronomické hodiny, souhrnně nazývané orloj, umístěné na jižní straně Staroměstské radnice v Praze, pocházející z roku 1410. Orloji, ve středu, ...
Další významy jsou uvedeny v článku Hodiny (rozcestník). Hodiny (množné číslo slova hodina, z praslovanského godъ výročí, svátek, doba) jsou přístroje na měření času. Pokud jsou malé a přenosné, nazývají se hodinky, pro velmi přesné hodiny se užívá název chronometr. ...
Mezi zařízení, která se používají k astronomickým pozorováním, patří i radioteleskopy. Astronomie, řecky αστρονομία z άστρον (astron) hvězda a νόμος (nomos) zákon, česky též hvězdářství, je věda, která se zabývá jevy za hranicemi zemské atmosféry. Zvláště ...
Kalendář (lat. calendarium, od calendae, původně svátky novoluní) je abstraktní systém pro členění času a orientaci v čase v periodách dnů a delších. V odvozeném smyslu také roční rozvrh dní, týdnů a měsíců, tištěný nebo elektronický - například nástěnný nebo stolní ...
Planckovy jednotky představují přirozený způsob zavedení fyzikálních jednotek tak, že gravitační konstanta, redukovaná planckova konstanta a rychlost světla mají jednotkovou velikost. V těchto jednotkách jsou obvykle výpočty v téměř všech fundamentálních teoriích algebraicky ...
Tento článek pojednává o fyzikální jednotce času. Další významy jsou uvedeny v článku Sekunda (rozcestník). Deset sekund odměřených náramkovými hodinkami Sekunda (značená s, ale někdy též nesprávně označovaná jako sec, sek apod.) je základní jednotka času v soustavě ...
Tento článek pojednává o fyzikální jednotce času. Další významy jsou uvedeny v článku Sekunda (rozcestník). Deset sekund odměřených náramkovými hodinkami Sekunda (značená s, ale někdy též nesprávně označovaná jako sec, sek apod.) je základní jednotka času v soustavě ...
Přesýpací hodiny v dřevěném stojanu, odměřující jednu hodinu Přesýpací hodiny jsou typem hodin, které pro měření času využívají pohyb písku způsobený gravitací. Skládají se ze dvou skleněných baněk umístěných nad sebou a spojených úzkým hrdlem. Písek z horní baňky ...
Aristotelés (antická busta v Louvru) Aristotelés ze Stageiry byl filosof vrcholného období řecké filosofie, nejvýznamnější žák Platonův a vychovatel Alexandra Makedonského. Jeho rozsáhlé encyklopedické dílo položilo základy mnoha věd. Narodil se 384 př. n. l. v osadě Stageira ...
Kalendář (lat. calendarium, od calendae, původně svátky novoluní) je abstraktní systém pro členění času a orientaci v čase v periodách dnů a delších. V odvozeném smyslu také roční rozvrh dní, týdnů a měsíců, tištěný nebo elektronický - například nástěnný nebo stolní ...
Fyzikální veličina je jakákoliv objektivní vlastnost hmoty, jejíž hodnotu lze změřit nebo spočítat. Na rozdíl od technických a kvalimetrických veličin jsou fyzikální veličiny definovány obecně, tj. nezávisle na metodice měření, zpravidla vztahem k jiným fyzikálním veličinám. ...
Angličtina (English) Mapa rozšíření jazyka Rozšíření: viz text Počet mluvčích: 430 miliónů (3. místo) druhý jazyk pro 200 miliónů – 1 miliarda Klasifikace: Indoevropské jazyky Germánské jazyky Západogermánské jazyky Písmo: Latinka Postavení Regulátor: není
Tento článek pojednává o jazyku. Další významy jsou uvedeny v článku Latina (rozcestník). Latina (Lingua latina) Rozšíření: Římskokatolická církev, Vatikán Počet mluvčích: Klasifikace: Indoevropské jazyky Italické jazyky Písmo: latinka Postavení Regulátor: ...